Jóga je v naší zemi dostatečně známa a její tradice sahá hluboko do časů první republiky. V tomto sdělení si připomeneme její tradici a zaměříme se na její zdravotní aspekt, s důrazem na, z pohledu západní kultury, atypické techniky.
JÓGA
„spojení“ átman – paramátman , „zastavení proměn mysli“
Tradice, prameny
Jóga sůtra /Patanjali - v dévanágarí पतञ्जलि / Někdy se ztotožňuje s rádža jógou královskou jógou, definuje aštanga jógu, tj. osmistupňovou cestu
aštanga:
jama: „správné jednání“ /ahinsá, satja, astéja, brahmačárja, aparigráha/
nijama: „správné vnitřní usilování“ /šaučá, santóša, tapas, svádhjája, íšvara pránidhána/
ásaná: „kontrola pozice těla“
pránájáma: „kontrola dechu“/půraka –réčaka – kumbhaka, nádí šódhana, udjájí, sítkarí, shítalí, bhástriká, bráhmarí, pláviní,…/
pratjáhara: „odpoutání – neztotožnění smyslů s vnějšími objekty“
dháraná: „soustředění – stažení mysli do jednoho bodu“
dhjána: „nepřerušované spojení mysli s jediným objektem“
samádhi: setrvání v „čistém vědomí“ – v mysli zůstává jen podstata objektu
posledním třem říkáme sanjama, tj. „přímé zření“ , je součástí všech forem jógy
Bhagavadgíta - píseň vznešeného /v dévanágarí भगवद् गीता/, vsuvka do eposu Mahábhárata (kapitoly 25-42 knihy Bhíšmaparvan), rozhovor mezi Krišnou a princem Ardžňunou. Termín jóga spojuje s dalšími významy /druhy – „školy“ jógy/
Karmajóga: cesta nesobeckého konání
Bhaktijóga: cesta lásky a oddanosti
Džňánajóga: cesta poznání a moudrosti
Hathajóga: cesta spojení principů HA a THA především formou tělesných a pránických cvičení
Rádžajóga: ad. Aštanga
Kundalíníjóga /šaktijóga/: cesta probuzení a kontroly vnitřní vitální síly /kundalíní šakti/
Gurujóga: cesta oddaného učení a uctívání mistra
Upanišady: filozofické texty, většinou mají formu rozhovoru učitele s žákem, kladené do širokého rozmezí let cca. 500 př.kr. až pozdní středověk
Středověké tantrické texty /Šivasamhita, ghérandasamhita, hathajógapradípika, …/ většinou „tajné texty“, určené úzké skupině zasvěcených/
Vztah k náboženství a filozofii
Jóga byla vždy těsně spjata s náboženskými kulty jak v zemi svého vzniku, tj. Indii, tak s kulty zemí, do kterých se rozšířena. Pro její pochopení je potřebná alespoň základní orientace v reáliích starověké Indie. Je nutností, aby se s tím adept vyrovnal. Je zde ale také možnost použít jógovou tradici jako inspiraci a pohlédnout na jógové praktiky z pohledu dnešních poznatků z neuro-fyziologie a psychologie. Potom lze aplikace jógových praktik od náboženské vazby oddělit.
Tradice praktikování jógy v ČR
Tradice zájmu o kulturu starověké Indie a její cvičení sahá až do časů Habzburské monarchie. Z období první republiky zmíním alespoň jméno Karla Weinfurtera, s jehož jménem je spojováno, mimo prací o křesťanské mystice, několik překladů starých Indických a tibetských textů. Obdobně chci zmínit Františka Drtikola, který se po ukončení své fotografické kariéry obrátil především k Budhistické tradici. V poválečném období 40. let minulého století došlo k akceleraci zájmu o jógu, utlumeném po r.1948 a postupnému přechodu do nucené ilegality. Jednalo se o jakousi zvláštní polohu andergrandu. K určitému uvolnění došlo až zařazením „umírněné jógy“ pod křídla Sokola a ZRTV ČSTV. K úplnému uvolnění došlo po r. 1989. Namátkou připomenu pár jmen, spojených s jógou v období - protektorát až komunistická éra: Jasoň Holub, Eduard Tomáš, Milada Bartošová, Zdena Bronislavská a mnozí další, kterým se tímto omlouvám.
Možnosti využití jógových technik v terapii
Jama a nijama: možnosti v klinické psychologii, osobní psychohygiena
Ásana, cvičební sestavy:
pramen kondičně - strečinkových cvičení sportovní strečink, súrja namaskár, kočičí cvičení (Oki), krokodýlí cviky (Dévmurti, Gítánanda), gymnastika jógy (Bronislavská), sarav-hita-ásany (Mahéšvaránanda), koncept Pilátes,…,…
inspirace pro uvolňovací cviky, zlepšení stereognozie: /Feldenkreizova cvičení,…/
inspirace pro auto-diagnosticko zdravotní koncepty: diagnostika omezení dechových souhybů (Bhóle),…
pránájáma:
inspirace pro dechovou vlnu: „plný jógový dech“
práce cíleným odporem při dýchání: udjájí, bráhmarí
rytmická očista dýchacích cest, provětrání plicních laloků: kontrolovaná bhástrika /kapalabháti/
zlepšení soustředění, práce s únavou: nádí šódhana, loma viloma pránájáma
očistné krije, šat karmy,mudry:
cvičení cílená na obstrukci dýchání: cílené spojení ásan s aktivním lokalizovaným dýcháním – cvičení „zvířátek“/králík, zajíc, velbloud, gorilí chůze, …/
očista dechových cest, ovlivnění atypických funkcí: néti, kapalabháti, simhamudry,
očista a vyrovnání funkce trávicího traktu: dantá dhauti, dhauti jazyka, vamana dhauti, agnisára krija, naulí krija, bhasti, šank prakšalána,
proslzení očí /trátaká/
význam katarzních technik: zpívání kirtanů a bhadžanů, bhástriky
význam relaxace a meditace: šavásana, antar mauna, každodenní meditace
podpora samoléčení: sankalpa /inspirace pro Schultzův autogenní trénink/, recitace manter, význam bídža manter v terapii
